zobáč

zobáč
-a m (á) ekspr. 1. človek z velikimi zobmi: ne poznam tega zobača 2. kdor kaj zoblje: pregnati zobače grozdja / škorci zobači ◊ zool. zobači morski sesalci s stožčastimi zobmi v ustih; zobati kiti

Slovar slovenskega knjižnega jezika . 2000.

Игры ⚽ Нужна курсовая?

Look at other dictionaries:

  • зоб — род. п. зоба, зобать клевать, глотать, пожирать , зобь ж. пища, корм , укр., блр. зоб, др. русск. зобати, зоблю есть , зобь корм , болг. зоб корм, фураж , зобя задаю корм (Младенов 194), сербохорв. зо̑б, род. п. зо̏би овес , зо̀бати, зо̏бље̑м… …   Этимологический словарь русского языка Макса Фасмера

Share the article and excerpts

Direct link
Do a right-click on the link above
and select “Copy Link”